Obce mají možnost zapojit se do komunitní energetiky
Komunitní energetika je systém výroby energie prostřednictvím obnovitelných zdrojů vlastněných skupinou občanů, obcí nebo dalších komunit. Komunitní obnovitelné zdroje však fungují na zcela odlišném principu než běžné elektrárny vedené komerčními firmami. Smyslem komunitní energetiky není finanční zisk, ale poskytování služeb místní komunitě, obci nebo jinému společenství vlastníků. Komunitní elektrárny jsou ve vlastnictví a správě místních lidí, obcí, farmářů, zemědělců nebo sousedů.
Lidé se organizují v rámci tzv. energetických společenstvích nebo energetických družstvech, podílejí se na výstavbě nových obnovitelných zdrojů a vyrobenou energii mezi sebou lokálně sdílejí a spotřebovávají, případně ji prodávají a zisky dále investují do místního rozvoje. Takto fungující společenství však v Česku nejsou obvyklá a pro jejich právní zakotvení zatím neexistuje zákonná úprava. Přesto je vznik energetických společností očekáván, stejně jako potřebná legislativa.
Programové prohlášení vlády avizovalo do konce roku 2022 nový energetický zákon, který měl obsahovat principy a požadavky na komunitní energetiku. Došlo však ke změnám a koncem minulého roku byla připravena první novelizace energetického zákona, všeobecně nazývaná LEX OZ1. Tato novela byla schválena a publikována koncem letošního ledna jako zákon č. 19/2023 Sb. Tato novela usnadňuje výstavbu obnovitelných zdrojů energie, neboť umožňuje provoz obnovitelných zdrojů energie s instalovaným výkonem do 50 kW bez licence od Energetického úřadu. Součástí novely je i změna stavebního zákona, která umožňuje, že pro malé obnovitelné zdroje do limitu 50 kW není vyžadováno rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas. Nebude tak zapotřebí stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu, pokud se jedná o součást stavby, která nezasahuje do nosných konstrukcí stavby a nemění způsob užívání stavby (například instalace fotovoltaických panelů na střechách budov).
Novelizace
Novela také nově řadí instalace o výkonu nad 1 MW mezi stavby veřejného zájmu, čímž odpadá povinnost schvalovat pro tyto záměry změnu územního plánu. Pozor, to však neznamená, že výstavba energetických zdrojů nemusí být v souladu s územním plánem. Dále novela obsahuje ustanovení, podle kterého může Ministerstvo financí v mimořádné tržní situaci poskytnout dodavateli elektřiny nebo plynu zápůjčku, úvěr nebo státní záruku.
Zásadní systémové řešení uvedeného problému přináší další návrh novely energetického zákona, označovaný jako LEX OZ2. Druhý návrh novely energetického zákona předložilo Ministerstvo průmyslu a obchodu do meziresortního připomínkového řízení v polovině prosince a podle návrhu se všichni spotřebitelé energie budou moci nově zapojit do její výroby a sdílení – chalupáři si budou vyrábět elektřinu pro byty ve městech, podnikatelé dodávat přebytky elektřiny a bioplynu do svých poboček, sousedům, rodině či přátelům a školní budovy budou zásobovat třeba plavecké bazény.
Návrh obsahuje definici principů sdílení elektřiny, vymezuje energetická společenství a aktivního zákazníka, jejich práva a povinnosti. Novela rovněž přináší opatření proti nekalému nakládání s rezervovanou kapacitou pro připojení nových zdrojů energie do sítě. Očekává se účinnost zákona od roku 2024.
